|
Lyric provided by www.seekalyric.com |
Já kdysi s úsvitem ti øíkal èastokrát, že jsi mé slunce, o nìmž nikdo nemá zdání. Øek jsem to vážnì, jenže nesmíš to tak brát. Pøeháním rád, to bude tím. Já kdysi s úsvitem ti øekla èastokrát, že jsi mé slunce, které vyšlo v pravou chvíli. Slyšel jsi správnì, jenže nesmíš to tak brát. Bezpoètukrát èlovìk se mýlí. CHORUS: Slunce je fair, to nezaspí a høeje záda, vysvitne vèas, když naprší ti do mikáda, nechce nic mít, nic nedluží a svítí stejnì na moji tváø, na dlanì tvé. Slunce je fair, to nešidí a høeje pláže, odvede své a neslíbí, co nedokáže. Kol hlavy mìj si svatozáø a tøeba høej si, slunce ty nejsi. I když máš spoustu chyb, tak já ti rozumím a slabší stránky tvé ti vùbec nevytýkám. Ani já nejsem tvoje slunce, pokud vím. Netrap se tím, to se jen øíká. CHORUS: Už radìj mlè a dívej, hvìzdy jsou ty tam, pøichází úsvit, velké slunce hlásí ráno. Co pøát si krásnìjšího nad ten zázrak sám, že ty mì máš, že já tì mám. |